Věta o střední hodnotě diferenciálního počtu

Tento článek je o větě z matematické analýzy. Další významy jsou uvedeny na stránce Lagrangeova věta.

Věta o střední hodnotě diferenciálního počtu (také Lagrangeova věta o střední hodnotě, Lagrangeova věta o přírůstku funkce) je matematická věta z oblasti diferenciálního počtu, která říká, že se při „hladké“ změně nějaké veličiny dosahuje v nějakém okamžiku průměrné rychlosti dané změny.

Rolleova věta

Související informace naleznete také v článku Rolleova věta.

Speciálním jednodušším případem Lagrangeovy věty je Rolleova věta, ze které již věta Lagrangeova snadno plyne:

Nechť funkce f ( x ) {\displaystyle f(x)\,} je spojitá na intervalu a , b {\displaystyle \langle a,b\rangle } , má derivaci v každém bodě intervalu ( a , b ) {\displaystyle (a,b)\,} a platí f ( a ) = f ( b ) {\displaystyle f(a)=f(b)\,} . Pak existuje bod c ( a , b ) {\displaystyle c\in (a,b)} takový, že f ( c ) = 0 {\displaystyle f^{\prime }(c)=0} .

Geometrický význam

Geometrické znázornění Rolleovy věty

Rolleova věta říká, že za uvedených předpokladů existuje v intervalu ( a , b ) {\displaystyle (a,b)\,} bod, v němž je tečna ke grafu funkce f ( x ) {\displaystyle f(x)\,} rovnoběžná s osou x.

Fyzikální význam

Fyzikálně lze Rolleovu větu interpretovat takto:

Mění-li se nějaká veličina v čase „hladkým způsobem“ tak, že na začátku i konci tohoto procesu má stejnou velikost, pak v nějakém okamžiku musí být okamžitá rychlost změny nulová.

Lagrangeova věta o střední hodnotě

Lagrangeovu větu lze vyslovit následovně:

Nechť funkce f ( x ) {\displaystyle f(x)\,} je spojitá na intervalu a , b {\displaystyle \langle a,b\rangle } a má v každém bodě intervalu ( a , b ) {\displaystyle (a,b)\,} derivaci. Pak existuje bod c ( a , b ) {\displaystyle c\in (a,b)} takový, že platí f ( c ) = f ( b ) f ( a ) b a {\displaystyle f^{\prime }(c)={\frac {f(b)-f(a)}{b-a}}} .

Protože je derivace f ( x ) {\displaystyle f'(x)} v bodě směrnice tečny, můžeme tvrdit, že pro f ( x ) {\displaystyle f(x)} platí:

  • f ( c ) > 0 f ( x ) {\displaystyle f'(c)>0\Rightarrow f(x)} je v tomto bodě rostoucí
  • f ( c ) < 0 f ( x ) {\displaystyle f'(c)<0\Rightarrow f(x)} je v tomto bodě klesající

Geometrický význam

Geometrický význam Lagrangeovy věty

Lagrangeova věta tvrdí, že za uvedených předpokladů v intervalu ( a , b ) {\displaystyle (a,b)\,} existuje bod c {\displaystyle c\,} , v němž je tečna k funkci f ( x ) {\displaystyle f(x)\,} rovnoběžná s přímkou vedenou body ( a , f ( a ) ) {\displaystyle (a,f(a))\,} a ( b , f ( b ) ) {\displaystyle (b,f(b))\,} .

Fyzikální význam

Lagrangeovu větu lze fyzikálně interpretovat následovně:

Mění-li se nějaká veličina v čase „hladkým způsobem“, pak v nějakém okamžiku musí být okamžitá rychlost změny rovna průměrné rychlosti.

Zobecnění

Zobecněním Lagrangeovy věty je Cauchyova věta o střední hodnotě:

Nechť funkce f ( x ) , g ( x ) {\displaystyle f(x),g(x)\,} jsou spojité na intervalu a , b {\displaystyle \langle a,b\rangle } , mají v každém bodě x {\displaystyle x\,} intervalu ( a , b ) {\displaystyle (a,b)\,} vlastní derivaci a nechť pro všechna x ( a , b ) {\displaystyle x\in (a,b)} platí g ( x ) 0 {\displaystyle g^{\prime }(x)\neq 0} . Pak existuje bod c ( a , b ) {\displaystyle c\in (a,b)} takový, že platí f ( c ) g ( c ) = f ( b ) f ( a ) g ( b ) g ( a ) {\displaystyle {\frac {f^{\prime }(c)}{g^{\prime }(c)}}={\frac {f(b)-f(a)}{g(b)-g(a)}}} .

Důkaz

Dokážeme Cauchyovu větu o střední hodnotě, Lagrangeova věta pak plyne z Cauchyovy věty volbou g ( x ) = x {\displaystyle g(x)=x\,} . Protože g ( x ) 0 {\displaystyle g^{\prime }(x)\neq 0} pro všechna x ( a , b ) {\displaystyle x\in (a,b)} , je podle obměněné implikace Rolleovy věty (důkaz) nutně g ( a ) g ( b ) {\displaystyle g(a)\neq g(b)} (ostatní předpoklady Rolleovy věty jsou splněny díky předpokladům Cauchyovy věty). Můžeme tak definovat funkci

F ( x ) = f ( x ) + f ( b ) f ( a ) g ( b ) g ( a ) ( g ( x ) g ( a ) ) {\displaystyle F(x)=-f(x)+{\frac {f(b)-f(a)}{g(b)-g(a)}}(g(x)-g(a))} .

Funkce F {\displaystyle F\,} je zřejmě spojitá na intervalu a , b {\displaystyle \langle a,b\rangle } , má derivaci na intervalu ( a , b ) {\displaystyle (a,b)\,} a F ( a ) = F ( b ) = f ( a ) {\displaystyle F(a)=F(b)=-f(a)\,} . F {\displaystyle F\,} splňuje předpoklady Rolleovy věty a existuje tedy c ( a , b ) {\displaystyle c\in (a,b)} takové, že

0 = F ( c ) = f ( c ) + f ( b ) f ( a ) g ( b ) g ( a ) g ( c ) {\displaystyle 0=F^{\prime }(c)=-f^{\prime }(c)+{\frac {f(b)-f(a)}{g(b)-g(a)}}g^{\prime }(c)}

Dle předpokladu je g ( c ) 0 {\displaystyle g^{\prime }(c)\neq 0} a tedy

f ( c ) g ( c ) = f ( b ) f ( a ) g ( b ) g ( a ) {\displaystyle {\frac {f^{\prime }(c)}{g^{\prime }(c)}}={\frac {f(b)-f(a)}{g(b)-g(a)}}} .

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Věta o střední hodnotě diferenciálního počtu na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • LCCN: sh85082689
  • NLI: 987007558280505171