Ulanfu

Ulanfu
Narození23. prosince 1906
Tumed-Tsi
Úmrtí8. prosince 1988 (ve věku 81 let)
Peking
Alma materSunjatsenova univerzita pracujících Číny
High School attached to Minzu University of China
Povolánípolitik
Politická stranaKomunistická strana Číny (od 1925)
DětiBuhe
Wu Jie
Yun Shubi
RodičeYun Mingliang
PříbuzníBu Xiaolin (vnučka)
FunkceViceprezident Čínské lidové republiky (1983–1988)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ulanfu (mongolsky ᠤᠯᠠᠭᠠᠨᠬᠦᠦ, čínsky pchin-jinem Wūlánfū, znaky zjednodušené 乌兰夫, tradiční 烏蘭夫; 23. prosince 1907 — 8. prosince 1988) byl čínský komunistický revolucionář a politik, od 20. let se podílel na organizaci komunistického hnutí ve Vnitřním Mongolsku a severní Číně, v letech 1947–1966 řídil autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, přičemž stál v čele oblastní stranické organizace, vlády i vojenského okruhu. Současně působil i v centrálních úřadech Čínské lidové republiky jako člen ústřední lidové vlády, poté místopředseda vlády a předseda výboru pro záležitosti národností (obojí od 1954), od roku 1956 byl i kandidátem politbyra ÚV KS Číny.

S vypuknutím kulturní revoluce byl roku 1966 svržen ze všech funkcí a úřadů a perzekvován. Roku 1973 byl rehabilitován a postupně získal vysoké postavení ve státě – místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu, 1975–1983 a 1988), první místopředsedy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1978–1983), viceprezident Čínské lidové republiky (1983–1988); i v komunistické straně – vedoucí oddělení jednotné fronty ÚV KS Číny (1976–1982), člen politbyra (1977–1985).

Život

Ulanfu se narodil v Tumedské levé korouhvi nedaleko města Chöch chot v rodině mongolských aristokratů.[1] Základní školu navštěvoval v rodném městě a poté studoval na mongolsko-tibetské škole v Pekingu (1922–1924).[1] Koncem roku 1923 vstoupil do Čínského socialistického svazu mládeže (později přejmenovaného na Komunistický svaz mládeže Číny) s úmyslem stát se komunistickým revolucionářem. V roce 1925 vstoupil do Komunistické strany Číny a byl vyslán na moskevskou Sunjatsenovu univerzitu v Sovětském svazu studovat marxismus.[2]

Po návratu ze studií v roce 1929[2] začal Ulanfu organizovat komunistické mítinky ve Vnitřním Mongolsku a byl jmenován členem západomongolského pracovního výboru KS Číny. Od roku 1931 působil v komunistickém hnutí v Ordosu, od roku 1932 se podílel na protijaponském odporu.[3] Koncem 30. let velel brigádě bojující proti Japoncům.[1] Později se se svou jednotkou přesunul na sever provincie Šen-si kde pokračoval v boji s Japonci jako vedoucí politického oddělení divize Národní revoluční armády (podléhala armádě generála Fu Cuo-iho). Roku 1941 kuomintangská vláda provedla protikomunistické čistky v divizi a Ulanfu proto odešel do Jen-anu, centra komunistického hnutí na severu Číny. Zde pracoval jako vedoucí výboru pro záležitosti národností vlády Pohraniční oblasti Šen-si-Kan-su-Ning-sia, od roku 1943 odpovídal za mongolské otázky v oddělení jednotné fronty severozápadního byra ÚV KS Číny. Od roku 1944 řídil vládu pohraniční oblasti Suej-jüan.[3] Roku 1945 byl na VII. sjezdu KS Číny zvolen kandidátem ústředního výboru.[2]

V letech 1945–1947 se podílel na ovládnutí Vnitřního Mongolska komunisty, a v květnu 1947 stanul v čele vlády autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko a jako tajemník vnitromongolského oblastního výboru KS Číny řídil i komunistické organizace Vnitřního Mongolska.[1] Na podzim 1949 se účastnil jednání Čínského lidového politického poradního shromáždění a byl zvolen členem jeho stálého výboru i členem ústřední lidové vlády nově zřízené Čínské lidové republiky.[3] Ve vládě (státní administrativní radě) působil v politickém a právním výboru a ve výboru pro záležitosti národností (místopředseda). Ve Vnitřním Mongolsku zastával vedoucí funkce ve straně (tajemník oblastního výboru, 1947–1966), státní správě (předseda lidové vlády autonomní oblasti, 1947–1955, předseda lidového výboru autonomní oblasti, 1955–1966) i armádě (velitel vnitromongolského vojenského okruhu, 1947–1966). Při reorganizaci státních orgánů po přijetí ústavy roku 1954 se stal místopředsedou vlády (státní rady, znovuzvolen 1959 a 1965) a předsedou výboru pro záležitosti národností (do kulturní revoluce).[1] Při zavedení vojenských hodností roku 1955 obdržel hodnost generálplukovníka.[1] Roku 1956 byl na VIII. sjezdu KS Číny znovuzvolen do ústředního výboru a povýšil na kandidáta politbyra.[1]

Během kulturní revoluce byl obviněn, že Vnitřnímu Mongolsku „vládne jako nezávislý kníže“[1][2] a v červenci 1966 odvolán z funkcí ve Vnitřním Mongolsku severočínským byrem ÚV KS Číny (jehož jednání vedli Liou Šao-čchi a Teng Siao-pching. Začátkem roku 1967 byl uvězněn,[2]

Roku 1973 byl rehabilitován, téhož roku se na X. sjezdu KS Číny vrátil do ústředního výboru.[3] Začátkem roku 1975 se stal místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ, parlamentu, znovuzvolen 1978, do 1983). V květnu 1976 byl jmenován vedoucím oddělení jednotné fronty ÚV KS Číny (do 1982), následujícího roku na XI. sjezdu KS Číny opětovně zvolen do ústředního výboru a vybrán i členem politbyra (znovuzvolen 1982, rezignoval 1985). Roku 1978 kromě funkce v parlamentu převzal i post prvního místopředsedy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (do 1983). Roku 1983 byl parlamentem zvolen viceprezidentem Čínské lidové republiky.[1]

V září 1985 patřil mezi početnou skupinu starých politiků, kteří v zájmu omlazení vedení strany a státu rezignovali na své funkce, Ulanfu se vzdal místa v ústředním výboru a politbyru.[1] Na jaře 1988 mu skončilo funkční období viceprezidentského úřadu, načež přešel na místo místopředsedy stálého výboru VSLZ. Za několik měsíců zemřel.

Byl dvakrát ženatý, měl celkem osm dětí, čtyři syny a čtyři dcery. Jeho syn Bög vedl vládu Vnitřního Mongolska v letech 1982–1993, následujících deset let vykonával funkci místopředsedy stálého výboru VSLZ. Bögova dcera Pu Siao-lin předsedala vládě Vnitřního Mongolska v letech 2016–2021.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j BARTKE, Wolfgang. Whos who in the Peoples Republic of China. New York: [s.n.], 1987. Dostupné online. S. 449–450. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e GUO, Jian; SONG, Yongyi; ZHOU, Yuan. Historical Dictionary of the Chinese Cultural Revolution. Lanham, Maryland: The Scarecrow Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-5461-1, ISBN 0-8108-5461-9. S. 292–293. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d SULLIVAN, Lawrence R. Historical Dictionary of the Chinese Communist Party. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2012. Dostupné online. ISBN 978-1-5381-5724-4. S. 263–264. (anglicky) 

Externí odkazy

Člen vedení Komunistické strany Číny
8. politbyro ÚV KS Číny (září 1956 – duben 1969)
členové politbyra
stálý výbor od září 1956
Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Liou Šao-čchi (místopředseda ÚV) • Čou En-laj (místopředseda ÚV) • Ču Te (místopředseda ÚV) • Čchen Jün (místopředseda ÚV) • Teng Siao-pching
od května 1958 i
Lin Piao (místopředseda ÚV)
stálý výbor od srpna 1966
Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Lin Piao (místopředseda ÚV) • Čou En-laj • Tchao Ču (do ledna 1967) • Čchen Po-ta • Teng Siao-pching (do ledna 1967) • Kchang Šeng • Liou Šao-čchi (do ledna 1967) • Ču Te • Li Fu-čchun • Čchen Jün
Lin Piao (od května 1958 místopředseda ÚV a člen stálého výboru) • Lin Po-čchü (zemřel v květnu 1960) • Tung Pi-wu • Pcheng Čen (do května 1966) • Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963) • Čchen I • Li Fu-čchun (od srpna 1966 člen stálého výboru) • Pcheng Te-chuaj (do srpna 1959) • Liou Po-čcheng • Che Lung (do ledna 1967) • Li Sien-nien
od května 1958 i
Kche Čching-š’ (zemřel v dubnu 1965) • Li Ťing-čchüan (do ledna 1967) • Tchan Čen-lin (do srpna 1967)
od srpna 1966 i
kandidáti politbyra
Ulanfu (do 1966) • Čang Wen-tchien (do srpna 1959) • Lu Ting-i (do května 1966) • Čchen Po-ta (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Kchang Šeng (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Po I-po (do ledna 1967)
od srpna 1966 i
7. politbyro ← • → 9. politbyro
11. politbyro ÚV KS Číny (srpen 1977 – září 1982)
členové politbyra
stálý výbor
Chua Kuo-feng (předseda ÚV do června 1981, pak místopředseda) • Jie Ťien-jing (místopředseda ÚV) • Teng Siao-pching (místopředseda ÚV) • Li Sien-nien (místopředseda ÚV) • Wang Tung-sing (místopředseda ÚV; odvolán v únoru 1980)
od prosince 1978 i
Čchen Jün (místopředseda ÚV)
od února 1980 i
Chu Jao-pang (od června 1981 předseda ÚV) • Čao C’-jang (od června 1981 místopředseda ÚV)
Wej Kuo-čching • Ulanfu • Fang I • Liou Po-čcheng • Sü Š’-jou • Ťi Teng-kchuej (odvolán v únoru 1980) • Su Čen-chua (zemřel v únoru 1979) • Li Te-šeng • Wu Te (odvolán v únoru 1980) • Jü Čchiou-li • Čang Tching-fa • Čchen Jung-kuej • Čchen Si-lien (odvolán v únoru 1980) • Keng Piao • Nie Žung-čen • Ni Č’-fu • Sü Siang-čchien • Pcheng Čchung
od prosince 1978 i
Chu Jao-pang (od února 1980 člen stálého výboru) • Teng Jing-čchao • Wang Čen
od září 1979 i
Čao C’-jang (od února 1980 člen stálého výboru) • Pcheng Čen
kandidáti politbyra
Čao C’-jang (od září 1979 člen politbyra) • Čchen Mu-chua • Saifuddin Azizi
10. politbyro ← • → 12. politbyro
12. politbyro ÚV KS Číny (září 1982 – listopad 1987)
členové politbyra
stálý výbor
Chu Jao-pang (generální tajemník ÚV do ledna 1987) • Jie Ťien-jing (rezignoval v září 1985) • Teng Siao-pching • Čao C’-jang (úřadující generální tajemník ÚV od ledna 1987) • Li Sien-nien • Čchen Jün
Wan Li • Si Čung-sün • Wang Čen (rezignoval v září 1985) • Wej Kuo-čching (rezignoval v září 1985) • Ulanfu (rezignoval v září 1985) • Fang I • Teng Jing-čchao (rezignovala v září 1985) • Li Te-šeng (rezignoval v září 1985) • Jang Šang-kchun • Jang Te-č’ • Jü Čchiou-li • Sung Žen-čchiung (rezignoval v září 1985) • Čang Tching-fa (rezignoval v září 1985) • Chu Čchiao-mu • Nie Žung-čen (do září 1985) • Ni Č’-fu • Sü Siang-čchien (rezignoval v září 1985) • Pcheng Čen • Liao Čcheng-č’ (zemřel v červnu 1983)
od září 1985 i
kandidáti politbyra
Jao I-lin (od září 1985 člen politbyra) • Čchin Ťi-wej • Čchen Mu-chua
11. politbyro ← • → 13. politbyro
Vedoucí oddělení jednotné fronty ústředního výboru Komunistické strany Číny
vedoucí
Wang Ming (1939–1944) • Pcheng Čen (1944–1946) • Čou En-laj (1946–1948) • Li Wej-chan (1948–1964) • Sü Ping (1964–1966) • neobsazeno (1966–1973) • Liou Jou-fa (1973–1975) • Li Ta-čang (1975–1976) • Ulanfu (1976–1982) • Jang Ťing-žen (1982–1985) • Jen Ming-fu (1985–1990) • Ting Kuan-ken (1990–1992) • Wang Čao-kuo (1992–2002) • Liou Jen-tung (2002–2007) • Tu Čching-lin (2007–2012) • Ling Ťi-chua (2012–2014) • Sun Čchun-lan (2014–2017) • Jou Čchüan (2017–2022) • Š’ Tchaj-feng (2022– )
Oddělení jednotné fronty ÚV (1939–1944) • Oddělení pro práci ve městech ÚV (1944–1948) • Oddělení jednotné fronty ÚV (1948– )
Viceprezidenti Čínské lidové republiky
Ču Te (1954–1959) • Sung Čching-ling (1959–1975) a Tung Pi-wu (1959–1975) • úřad zrušen (1975–1983) • Ulanfu (1983–1988) • Wang Čen (1988–1993) • Žung I-žen (1993–1998) • Chu Ťin-tchao (1998–2003) • Ceng Čching-chung (2003–2008) • Si Ťin-pching (2008–2013) • Li Jüan-čchao (2013–2018) • Wang Čchi-šan (2018–2023) • Chan Čeng (2023– )
Místopředsedové státní rady Čínské lidové republiky
Místopředsedové státní administrativní rady Ústřední lidové vlády (1949–1954)
Čou En-laj I (1949–1954)
Místopředsedové státní rady (1954– )
vláda: Čou En-laj II (1954–1959)
Čou En-laj III (1959–1965)
Čou En-laj IV (1965–1975)
Lin Piao (zemřel 1971) • Čchen Jün (do 1969) • Teng Siao-pching (do 1968, od 1973 zpět v úřadě) • Che Lung (do 1967) • Čchen I (zemřel 1972) • Kche Čching-š’ (zemřel 1965) • Ulanfu (do 1968) • Li Fu-čchun (zemřel 1975) • Li Sien-nien • Tchan Čen-lin • Nie Žung-čen • Po I-po (do 1966) • Lu Ting-i (do 1966) • Luo Žuej-čching (do 1966) • Tchao Ču (do 1967) • Sie Fu-č’ (zemřel 1972)
Čou a Chua (1975–1978)
Teng Siao-pching (do 1976, od 1977 zpět v úřadě) • Čang Čchun-čchiao (do 1976) • Li Sien-nien • Čchen Si-lien • Ťi Teng-kchuej • Chua Kuo-feng (od 1976 předseda státní rady) • Čchen Jung-kuej • Wu Kuej-sien (do 1977) • Wang Čen • Jü Čchiou-li • Ku Mu • Sun Ťien
Chua a Čao (1978–1983)
od 1978
Teng Siao-pching (do 1980) • Li Sien-nien (do 1980) • Sü Siang-čchien (do 1980) • Ťi Teng-kchuej (do 1980) • Jü Čchiou-li • Čchen Si-lien (do 1980) • Keng Piao • Čchen Jung-kuej (do 1980) • Fang I • Wang Čen (do 1980) • Ku Mu • Kchang Š’-en • Čchen Mu-chua • Wang Žen-čung (1978–1980) • Čchen Jün (1979–1980) • Po I-po (od 1979) • Jao I-lin (od 1979) • Ťi Pcheng-fej (od 1979) • Čao C’-jang (1980) • Wan Li (od 1980) • Jang Ťing-žen (od 1980) • Čang Aj-pching (od 1980) • Chuang Chua (od 1980)
od 1982
Čao C’-jang II (1983–1988)
Wan Li • Jao I-lin • Li Pcheng (od 1987 úřadující předseda státní rady) • Tchien Ťi-jün • Čchiao Š’ (od 1986)
Li Pcheng I (1988–1993)
Li Pcheng II (1993–1998)
Ču Žung-ťi (1998–2003)
Wen Ťia-pao I (2003–2008)
Chuang Ťü (zemřel 2007) • Wu I • Ceng Pchej-jen • Chuej Liang-jü
Wen Ťia-pao II (2008–2013)
Li Kche-čchiang I (2013–2018)
Čang Kao-li • Liou Jen-tung • Wang Jang • Ma Kchaj
Li Kche-čchiang II (2018–2023)
Li Čchiang (2023–2028)
Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
1. volební období (1954–1959)
od 1958 i
2. volební období (1959–1964)
3. volební období (1965–1975)
Pcheng Čen (do 1966), Liou Po-čcheng, Li Ťing-čchüan (do 1966), Kchang Šeng, Kuo Mo-žo, Che Siang-ning (zemřela 1972), Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Li Süe-feng, Sü Siang-čchien, Jang Ming-süan (zemřel 1967), Čcheng Čchien (zemřel 1968), Saifuddin Azizi, Lin Feng (do 1966), Liou Ning-i, Čang Č’-čung (zemřel 1969), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen
4. volební období (1975–1978)
Tung Pi-wu (zemřel 1975), Sung Čching-ling, Kchang Šeng (zemřel 1975), Liou Po-čcheng, Wu Te, Wej Kuo-čching, Saifuddin Azizi, Kuo Mo-žo, Sü Siang-čchien, Nie Žung-čen, Čchen Jün, Tchan Čen-lin, Li Ťing-čchüan, Čang Ting-čcheng, Cchaj Čchang, Ulanfu, Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen, Sü Te-cheng, Chu Ťüe-wen, Li Su-wen, Jao Lien-wej
od 1976 i
5. volební období (1978–1983)
Sung Čching-ling (zemřela 1981), Nie Žung-čen (do 1980), Liou Po-čcheng (do 1980), Ulanfu, Wu Te (do 1980), Wej Kuo-čching, Čchen Jün, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Tchan Čen-lin, Li Ťing-čchüan, Čang Ting-čcheng (do 1980), Cchaj Čchang (do 1980), Teng Jing-čchao, Saifuddin Azizi, Liao Čcheng-č’, Ťi Pcheng-fej (do 1979), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen (do 1980), Sü Te-cheng, Chu Ťüe-wen
od 1979 i
Pcheng Čen, Siao Ťin-kuang, Ču Jün-šan (zemřel 1981), Š’ Liang
od 1980 i
od 1981 i
Ču Süe-fan
6. volební období (1983–1988)
Čchen Pchi-sien, Wej Kuo-čching, Keng Piao, Chu Ťüe-wen, Sü Te-cheng, Pcheng Čchung, Wang Žen-čung, Š’ Liang (zemřela 1985), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän, Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Chu Jü-č’ (zemřel 1986), Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Chan Sien-čchu, Chuang Chua
od 1986 i
Čchu Tchu-nan
7. volební období (1988–1993)
Si Čung-sün, Ulanfu (zemřel 1988), Pcheng Čchung, Wej Kuo-čching (zemřel 1989), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän (zemřel 1989), Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Wang Chan-pin
8. volební období (1993–1998)
Tchien Ťi-jün, Wang Chan-pin, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Čchin Ťi-wej (zemřel 1997), Li Si-ming, Wang Ping-čchien, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Bög, Tömür Dawamät, Kan Kchu (zemřel 1993), Li Pchej-jao (zemřel 1996), Wu Ťie-pching
9. volební období (1998–2003)
Tchien Ťi-jün, Sie Fej (zemřel 1999), Ťiang Čchun-jün, Cou Ťia-chua, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Bög, Tömür Dawamät, Wu Ťie-pching, Pcheng Pchej-jün, Che Lu-li, Čou Kuang-čao, Čcheng Kche-ťie (do 2000), Cchao Č’, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua
10. volební období (2003–2008)
Wang Čao-kuo, Li Tchie-jing, Ismail Ähmäd, Che Lu-li, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua, Ku Siou-lien, Ragdi, Šeng Chua-žen, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Fu Tchie-šan (zemřel 2007)
11. volební období (2008–2013)
Wang Čao-kuo, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Chua Ťien-min, Čchen Č’-li, Čou Tchie-nung, Li Ťien-kuo, Ismail Tiliwaldi, Ťiang Šu-šeng, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Sang Kuo-wej
12. volební období (2013–2018)
Li Ťien-kuo, Wang Šeng-ťün, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Wang Čchen, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Čang Pching, Čhampa Phüncchog, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čang Pao-wen, Čchen Ču
13. volební období (2018–2023)
Wang Čchen, Cchao Ťien-ming, Čang Čchun-sien, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čchen Ču, Wang Tung-ming, Padma Čhöling, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Wu Wej-chua
14. volební období (2023–2028)
Li Chung-čung, Wang Tung-ming, Siao Ťie, Čeng Ťien-pang, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Che Wej, Wu Wej-chua, Tchie Ning, Pcheng Čching-chua, Čang Čching-wej, Losang Gjalcen, Šöhrät Zakir
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
1. volební období (1949–1954)
2. volební období (1954–1959)
3. volební období (1959–1965)
4. volební období (1965–1978)
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)
5. volební období (1978–1983)
Ulanfu, Wej Kuo-čching, Pcheng Čchung, Čao C’-jang, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Sung Žen-čchiung, Mao Tun (zemřel 1981), Sü Te-cheng, Ou-jang Čchin (zemřel 1978), Š’ Liang , Ču Jün-šan (zemřel 1981), Kchang Kche-čching, Ťi Fang, Wang Šou-tao, Jang Ťing-žen, Čang Čchung (zemřel 1980), Pagpalha Geleg Namgjal, Čou Ťien-žen, Čuang Si-čchüan, Chu C’-ang, Žung I-žen, Tchung Ti-čou (zemřel 1979)
od 1979 i
Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Li Wej-chan, Chu Jü-č’, Wang Kchun-lun, Čhökji Gjalcchän
od 1980 i
Che Čchang-kung, Siao Kche, Čcheng C’-chua, Jang Siou-feng, Ša Čchien-li (zemřel 1982), Burhan Šähidi, Čou Pchej-jüan, Čchien Čchang-čao
od 1981 i
Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu
6. volební období (1983–1988)
Jang Ťing-žen, Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Čcheng C’-chua, Kchang Kche-čching, Ťi Fang (zemřel 1987), Čuang Si-čchüan, Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang, Wang Kchun-lun (zemřel 1985), Čchien Čchang-čao, Tung Čchi-wu, Tchao Č’-jüe, Čou Šu-tchao (zemřel 1984), Jang Čcheng-wu, Siao Chua (zemřel 1985), Čchen Caj-tao, Lü Čeng-cchao, Čou Ťien-žen (zemřel 1984), Čou Pchej-jüan, Burhan Šähidi, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Fej Siao-tchung, Čao Pchu-čchu, Jie Šeng-tchao (zemřel 1988), Čchü Wu, Pa Ťin
od 1984 i
Ma Wen-žuej, Mao I-šeng, Liou Ťing-ťi
od 1985 i
Chua Luo-keng (zemřel 1985)
od 1986 i
Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Lej Ťie-čchiung
od 1987 i
Wang Feng, Čchien Wej-čchang
7. volební období (1988–1993)
Wang Žen-čung (zemřel 1992), Jen Ming-fu (do 1990), Fang I, Ku Mu, Jang Ťing-žen, Kchang Kche-čching (zemřela 1992), Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang (zemřel 1991), Čchien Čchang-čao, Čou Pchej-jüan, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Čchü Wu (zemřel 1992), Pa Ťin, Ma Wen-žuej, Liou Ťing-ťi, Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Sun Siao-cchun (zemřel 1991), Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Ismail Ähmäd
od 1989 i
Chou Ťing-žu, Ting Kuang-sün
od 1990 i
Chung Süe-č’
od 1991 i
8. volební období (1993–1998)
Jie Süan-pching, Wu Süe-čchien, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Saifuddin Azizi, Chung Süe-č’, Jang Ťing-žen, Čou Pchej-jüan (zemřel 1993), Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Pa Ťin, Liou Ťing-ťi (zemřel 1997), Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Chou Ťing-žu (zemřel 1994), Ting Kuang-sün, Tung Jin-čchu, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei
od 1994 i
Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan
od 1996 i
Che Lu-li
9. volební období (1998–2003)
Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan
10. volební období (2003–2008)
Wang Čung-jü, Liao Chuej, Liou Jen-tung, Ngaphö Ngawangdžigme, Pa Ťin (zemřel 2005), Pagpalha Geleg Namgjal, Li Kuej-sien, Čang S’-čching, Ting Kuang-sün, Henry Fok (zemřel 2006), Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Chao Ťien-siou, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Sü Kchuang-ti, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Wang Süan, Čang Chuaj-si, Li Meng
od 2005 i
Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming
11. volební období (2008–2013)
Wang Kang, Liao Chuej, Tu Čching-lin, Ngaphö Ngawangdžigme (zemřel 2009), Pagpalha Geleg Namgjal, Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming, Čchien Jün-lu, Sun Ťia-čeng, Li Ťin-chua, Čeng Wan-tchung, Teng Pchu-fang, Wan Kang, Lin Wen-i, Li Wu-wej, Luo Fu-che, Čchen Cung-sing, Wang Č’-čen
od 2010 i
Edmund Ho
12. volební období (2013–2018)
Tu Čching-lin, Ling Ťi-chua (do 2015), Chan Čchi-te, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Lin Wen-i, Luo Fu-che, Edmund Ho, Čang Čching-li, Li Chaj-feng, Su Žung (do 2014), Čchen Jüan, Lu Čan-kung, Čou Siao-čchuan, Wang Ťia-žuej, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchi Sü-čchun, Čchen Siao-kuang, Ma Pchej-chua, Liou Siao-feng, Wang Čchin-min
od 2017 i
Leung Chun-ying
13. volební období (2018–2023)
Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung
14. volební období (2023–2028)
Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen
Představitelé Vnitřního Mongolska po roce 1949
tajemníci provinčního výboru KS Číny
Ulanfu (1947–1966) • Sie Süe-kung (1966–1967) • Jou Tchaj-čung (1971–1978) • Čou Chuej (1978–1986) • Čang Šu-kuang (1986–1987) • Wang Čchün (1987–1994) • Liou Ming-cu (1994–2001) • Čchu Po (2001–2009) • Chu Čchun-chua (2009–2012) • Wang Ťün (2012–2016) • Li Ťi-cheng (2016–2019) • Š’ Tchaj-feng (2019–2022) • Sun Šao-čcheng (2022– )
předsedové provinčního lidového shromáždění
Jen Mao (1979–1983) • Batubagen (1983–1993) • Wang Čchün (1993–1997) • Liou Ming-cu (1997–2003) • Čchu Po (2003–2010) • Chu Čchun-chua (2010–2013) • Wang Ťün (2013–2017) • Li Ťi-cheng (2017–2019) • Š’ Tchaj-feng (2020–2022) • Sun Šao-čcheng (2023– )
předsedové vlády
Ulanfu (1947–1966) • Tcheng Chaj-čching (1967–1971) • Jou Tchaj-čung (1971–1978) • Kchung Fej (1978–1982) • Bög (1982–1993) • Ölzí (1993–1998) • Jün Pu-lung (1998–2000) • Ojuunčimeg (2000–2023) • Jang Ťing (2003–2008) • Bagatur (2008–2016) • Pu Siao-lin (2016–2021) • Wang Li-sia (2021– )
předsedové provinčního výboru ČLPPS
Jang Č’-lin (1955–1965) • Ulanfu (1965–1966) • Jou Tchaj-čung (1977–1979) • Kchuej Pi (1979–1983) • Š’ Šeng-žung (1983–1993) • Čchien Fen-jung (1993–2001) • Wang Čan (2001–2007) • Čchen Kuang-lin (2007–2011) • Žen Ja-pching (2011–2018) • Li Ťia (2018–2019) • Li Siou-ling (2019–2023) • Čang Jen-kchun (2023– )
Autoritní data Editovat na Wikidatech