Substituční metoda (integrování)

Substituční metoda je metoda používaná při počítání s integrály. Při této metodě zavádíme do integrálu novou proměnnou.

Pokud lze funkci f ( x ) {\displaystyle f(x)} vyjádřit na intervalu ( a , b ) {\displaystyle (a,b)} ve tvaru f ( x ) = g ( h ( x ) ) h ( x ) {\displaystyle f(x)=g(h(x))h^{\prime }(x)} , kde h ( x ) {\displaystyle h^{\prime }(x)} je spojitá v intervalu ( a , b ) {\displaystyle (a,b)} a g ( z ) {\displaystyle g(z)} je spojitá pro všechna z = h ( x ) {\displaystyle z=h(x)} , pak pro x ( a , b ) {\displaystyle x\in (a,b)} platí

f ( x ) d x = g ( h ( x ) ) h ( x ) d x = g ( z ) d z = G ( z ) + C = G ( h ( x ) ) + C {\displaystyle \int f(x)\mathrm {d} x=\int g(h(x))h^{\prime }(x)\mathrm {d} x=\int g(z)\mathrm {d} z=G(z)+C=G(h(x))+C} ,

kde byla použita substituce z = h ( x ) {\displaystyle z=h(x)} .

Jiným případem je substituce x = ϕ ( z ) {\displaystyle x=\phi (z)} , kde funkce ϕ {\displaystyle \phi } je monotónní pro všechna z {\displaystyle z} z intervalu ( α , β ) {\displaystyle (\alpha ,\beta )} a má na tomto intervalu spojitou derivaci ϕ {\displaystyle \phi ^{\prime }} . Potom platí

f ( x ) d x = f ( ϕ ( z ) ) ϕ ( z ) d z = H ( z ) + C {\displaystyle \int f(x)\mathrm {d} x=\int f(\phi (z))\phi ^{\prime }(z)\mathrm {d} z=H(z)+C}

Výsledek získáme tak, že ze vztahu x = ϕ ( z ) {\displaystyle x=\phi (z)} vyjádříme proměnnou z {\displaystyle z} a dosadíme do H ( z ) + C {\displaystyle H(z)+C} .

Substituce ve vícerozměrných integrálech

Uvažujme uzavřenou n-rozměrnou oblast M {\displaystyle M} v proměnných x i {\displaystyle x_{i}} pro i = 1 , 2 , . . . , n {\displaystyle i=1,2,...,n} , a uzavřenou n-rozměrnou oblast N {\displaystyle N} v proměnných y i {\displaystyle y_{i}} . Mezi oblastmi M {\displaystyle M} a N {\displaystyle N} nechť existuje vzájemně jednoznačné zobrazení x i = ϕ i ( y 1 , y 2 , . . . , y n ) {\displaystyle x_{i}=\phi _{i}(y_{1},y_{2},...,y_{n})} , přičemž existují spojité parciální derivace prvního řádu ϕ i y j {\displaystyle {\frac {\partial \phi _{i}}{\partial y_{j}}}} pro všechna i , j {\displaystyle i,j} a jakobián D ( x 1 , x 2 , . . . , x n ) D ( y 1 , y 2 , . . . , y n ) {\displaystyle {\frac {D(x_{1},x_{2},...,x_{n})}{D(y_{1},y_{2},...,y_{n})}}} je nenulový, tzn. D ( x 1 , x 2 , . . . , x n ) D ( y 1 , y 2 , . . . , y n ) 0 {\displaystyle {\frac {D(x_{1},x_{2},...,x_{n})}{D(y_{1},y_{2},...,y_{n})}}\neq 0} . Pokud je na oblasti M {\displaystyle M} definována spojitá ohraničená funkce f ( x 1 , x 2 , . . . , x n ) {\displaystyle f(x_{1},x_{2},...,x_{n})} , pak

M f ( x 1 , x 2 , . . . , x n ) d x 1 d x 2 d x n = N f ( ϕ 1 ( y 1 , y 2 , . . . , y n ) , ϕ 2 ( y 1 , y 2 , . . . , y n ) , . . . , ϕ n ( y 1 , y 2 , . . . , y n ) ) | D ( x 1 , x 2 , . . . , x n ) D ( y 1 , y 2 , . . . , y n ) | d y 1 d y 2 d y n {\displaystyle {\iint \cdots \int }_{M}f(x_{1},x_{2},...,x_{n})\mathrm {d} x_{1}\mathrm {d} x_{2}\cdots \mathrm {d} x_{n}={\iint \cdots \int }_{N}f(\phi _{1}(y_{1},y_{2},...,y_{n}),\phi _{2}(y_{1},y_{2},...,y_{n}),...,\phi _{n}(y_{1},y_{2},...,y_{n}))\left|{\frac {D(x_{1},x_{2},...,x_{n})}{D(y_{1},y_{2},...,y_{n})}}\right|\mathrm {d} y_{1}\mathrm {d} y_{2}\cdots \mathrm {d} y_{n}}

V případě dvojného integrálu, kdy mezi oblastí M {\displaystyle M} o souřadnicích x , y {\displaystyle x,y} a oblastí N {\displaystyle N} o souřadnicích u , v {\displaystyle u,v} existuje vzájemně jednoznačné zobrazení x = x ( u , v ) , y = y ( u , v ) {\displaystyle x=x(u,v),y=y(u,v)} , má jakobián tvar

D ( x , y ) D ( u . v ) = | x u x v y u y v | {\displaystyle {\frac {D(x,y)}{D(u.v)}}={\begin{vmatrix}{\frac {\partial x}{\partial u}}&{\frac {\partial x}{\partial v}}\\{\frac {\partial y}{\partial u}}&{\frac {\partial y}{\partial v}}\end{vmatrix}}}

Je-li D ( x , y ) D ( u . v ) 0 {\displaystyle {\frac {D(x,y)}{D(u.v)}}\neq 0} , pak dostaneme pro funkci f ( x , y ) {\displaystyle f(x,y)}

M f ( x , y ) d x d y = N f ( x ( u , v ) , y ( u , v ) ) | D ( x , y ) D ( u . v ) | d u d v {\displaystyle \iint _{M}f(x,y)\mathrm {d} x\mathrm {d} y=\iint _{N}f(x(u,v),y(u,v))\left|{\frac {D(x,y)}{D(u.v)}}\right|\mathrm {d} u\mathrm {d} v}

V případě trojného integrálu, kdy mezi oblastí M {\displaystyle M} o souřadnicích x , y , z {\displaystyle x,y,z} a oblastí N {\displaystyle N} o souřadnicích u , v , w {\displaystyle u,v,w} existuje vzájemně jednoznačné zobrazení x = x ( u , v , w ) , y = y ( u , v , w ) , z = z ( u , v , w ) {\displaystyle x=x(u,v,w),y=y(u,v,w),z=z(u,v,w)} , má jakobián tvar

D ( x , y , z ) D ( u . v , w ) = | x u x v x w y u y v y w z u z v z w | {\displaystyle {\frac {D(x,y,z)}{D(u.v,w)}}={\begin{vmatrix}{\frac {\partial x}{\partial u}}&{\frac {\partial x}{\partial v}}&{\frac {\partial x}{\partial w}}\\{\frac {\partial y}{\partial u}}&{\frac {\partial y}{\partial v}}&{\frac {\partial y}{\partial w}}\\{\frac {\partial z}{\partial u}}&{\frac {\partial z}{\partial v}}&{\frac {\partial z}{\partial w}}\end{vmatrix}}}

Je-li D ( x , y , z ) D ( u . v , w ) 0 {\displaystyle {\frac {D(x,y,z)}{D(u.v,w)}}\neq 0} , pak pro funkci f ( x , y , z ) {\displaystyle f(x,y,z)} dostaneme výraz

M f ( x , y , z ) d x d y d z = N f ( x ( u , v , w ) , y ( u , v , w ) , z ( u , v , w ) ) | D ( x , y , z ) D ( u . v , w ) | d u d v d w {\displaystyle \iiint _{M}f(x,y,z)\mathrm {d} x\mathrm {d} y\mathrm {d} z=\iiint _{N}f(x(u,v,w),y(u,v,w),z(u,v,w))\left|{\frac {D(x,y,z)}{D(u.v,w)}}\right|\mathrm {d} u\mathrm {d} v\mathrm {d} w}

Související články

  • Substituce

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.