Mór

Mór
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°22′18″ s. š., 18°12′31″ v. d.
Stát	Maďarsko Maďarsko
Župa	Fejér
Okres	Mór
Mór
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	108,61 km²
Počet obyvatel	13 547 (2023)[1]
Hustota zalidnění	124,7 obyv./km²
Správa
Status	Město
Oficiální web	www.mor.hu
PSČ	8060
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mór (německy Moor) je město v severozápadním Maďarsku v župě Fejér, je správním sídlem okresu Mór. Nachází se na pomyslné spojnici mezi městy Székesfehérvár a Győr, poblíž pohoří Vértes a Bakoňského lesa. Protéká jím potok Káposzta-ér. Od Budapešti je vzdálen cca 90 km. V roce 2015 zde žilo 14 123 obyvatel.

Historie

Obec byla známá v Uhersku jako sídlo šlechtické rodiny Lambergů. Začala se rozvíjet okolo dvou potoků a dnešního Svatoštěpánského náměstí.

Po stažení Turků zpět za řeky Sáva a Dunaj v závěru 18. století byla pravděpodobně opuštěná a dosídleno německými kolonisty. Práva města pořádat trhy (maďarsky Mezőváros) získal Mór v roce 1758 z rozhodnutí císařovny Marie Terezie. Lambergův zámek zde byl postaven v roce 1762. V roce 1848 se během událostí revolučního roku odehrála na okraji města bitva, které se účastnil chorvatský bán Josip Jelačić. Ten zde porazil uherské vojsko a následně odsud postupoval na severovýchod na Pešť. V té době se předpokládá, že zde žila velká většina obyvatelstva ještě mluvícího německy, malá část (zhruba čtvrtina) mluvila maďarsky a bylo zde i pár slovensky mluvících. Obyvatelstvo se postupně pomaďarštilo.

V závěru 19. století se zde stabilizovalo místní vinařství. Vinice zaujaly víceméně současnou plochu, na výrobě se podíleli malí i velcí producenti. V 80. letech byla otevřena základní a v 90. letech 19. století potom i střední škola.

V meziválečném období místní hospodářství stagnovalo a ve 30. letech 20. století jej ovlivnila negativně světová hospodářská krize.

Do druhé světové války zde žila židovská komunita, která čítala 140 lidí. Na mapách třetího vojenského mapování z přelomu 19. a 20. století je Mór uveden pod názvem Moór. Již zde stála i železniční stanice, která však byla ještě oddělena od samotné obce volnou plochou.

Město bylo osvobozeno Rudou armádou dne 18. března 1945. Po druhé světové válce vznikla na jižním okraji města i u jeho středu panelová sídliště. Panelová zástavba s nízkými domy se rozšířila jižně od centrálního náměstí, ale i po jiných částech města. Panelové domy byly vybudovány z důvodu růstu obyvatel především díky vzniku průmyslu ale také díky těžbě černého uhlí a bauxitu v okolí.

Nacházela se zde také vojenská kasárna, kde byly dislokovány jednotky sovětské armády.

Postavena byla také průmyslová zóna poblíž místního nádraží a ulice Velegi utca a vybudován silniční obchvat.

V roce 1984 získal Mór městská práva a stal se stým městem v Maďarsku, které je historicky obdrželo.

Dne 9. května 2002 došlo v místní pobočce Erste Bank v ulici Dózsa György k brutálnímu bankovnímu přepadení, při kterém zemřelo osm lidí.

V roce 2023 bylo v Móru budováno nové administrativníc entrum s budovou radnice.^[2]

Obyvatelstvo

Počet obyvatel města Mór mírně klesá. V roce 2004 zde žilo 14 776 obyvatel a roku 2014 to bylo zhruba o dvě stě méně. Obyvatelstvo stárne, nicméně ve srovnání se župou Fejér nebo s celomaďarským průměrem je i tak relativně mladší. Obyvatelstvo je maďarské národnosti, národnost romská je zde zastoupena jedním procentem.

Pamětihodnosti

V Móru se nachází Kaštel Lancos a dále Lambergův zámek. Oba dva jsou umístěny v samotném středu města a přiléhají k centrálnímu Svatoštěpánskému náměstí (maďarsky Szent-István tér). U zámku se nachází také park (maďarsky Pávás park).

Hlavní kostel je zasvěcen svaté Trojici (maďarsky Szentháromság templom) a nachází se na Kapucínském náměstí (maďarsky Kapucinus tér). Dále zde stojí také kostel svatého Kříže a kostel reformované církve.

V Móru se nachází rovněž i muzeum vína (maďarsky bormúzeum).

V létě se zde pořádá muzejní noc a dále letní hudební večery.

Doprava

Prochází tudy železniční trať Székesfehérvár – Komárom (západně od města). Dříve k ní přiléhala také železniční vlečka, která vedla jihovýchodně od města do pohoří Vértes. Město má jediné již zmíněné hlavní nádraží a autobusovou stanici.

Dále zde vede silniční tah celostátního významu č. 81, který vede po obchvatu okolo samotného města.

Sport

V jihovýchodní části města, poblíž již zmíněného autobusového nádraží, stojí také rozsáhlý areál s různými sportovišti. Jedná se o krytou halu s plaveckým bazénem^[zdroj?], fotbalový a atletický stadion a tenisové kurty.

Zdravotnictví

Na jihovýchodním okraji Móru stojí městská nemocnice.

Partnerská města

• Freudenberg, Severní Porýní-Vestfálsko, Spolková republika Německo
• Miercurea Nirajului, Rumunsko
• Valdobbiadene, Itálie

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mór na Wikimedia Commons
• Oficiální stránka

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.