Ludvík I. Veliký
Ludvík I. Veliký | |
---|---|
král uherský a chorvatský král polský | |
Dobová podobizna Ludvíka Velikého. | |
Doba vlády | Uhersko a Chorvatsko: 1342–1382 Polsko: 1370–1382 |
Korunovace | Uhersko: 21. července 1342, Székesfehérvár Polsko: 10. listopad 1370, Krakov |
Narození | 5. březen 1326 Visegrád |
Úmrtí | 10. září 1382 Trnava |
Pohřben | katedrála svatého Štěpána ve Stoličném Bělehradu |
Předchůdce | Uhersko a Chorvatsko: Karel I. Robert Polsko: Kazimír III. Veliký |
Nástupce | Uhersko a Chorvatsko: Marie Uherská Polsko: Hedvika z Anjou |
Manželky | Markéta Lucemburská Alžběta Bosenská |
Rod | Kapetovci |
Dynastie | Anjouovci |
Otec | Karel I. Robert |
Matka | Alžběta Lokýtkovna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludvík I. Uherský nebo také Ludvík I. Veliký z Anjou (5. březen 1326, Visegrád – 10. září 1382, Trnava) byl v letech 1342–1382 uherský a od roku 1370 také polský král.
Uherský král
Na uherský trůn usedl Ludvík v roce 1342 a nástupnictví v Polsku mu zajistil jeho otec Karel I. o tři roky dříve smlouvou s polským králem Kazimírem III. Byl druhým uherským králem z rodu neapolských Anjouovců. Počátek jeho vlády byl ve znamení válek s Benátkami o Dalmácii a Dubrovník, které Ludvík získal v roce 1358. Po smrti svého bratra Ondřeje v roce 1345 se pokusil získat neapolskou korunu a v letech 1348–1350 vedl válku s tamní královnou Johanou I. Ve svém dopise z 15. ledna 1346 papeži Klementovi VI. Ludvík požadoval, aby ji papež sesadil z trůnu ve prospěch Karla Martela, jejího a Ondřejova malého syna.[1] Nakonec Neapolsko sice dobyl, ale když vypukla morová epidemie, byl donucen ustoupit. Ludvík I. Veliký si dočasně podrobil také Valašsko, Bosnu, Srbsko a Bulharsko. Bojoval proti mongolské Zlaté hordě.
V roce 1366 Ludvíka v Pešti navštívil byzantský císař Jan V. Palaiologos a slíbil opětovné připojení východní církve k Římu, když křesťanská Evropa podpoří Byzanc proti Turkům. V následujícím roce Ludvík uzavřel v Pirně sedmileté spojenectví s císařem Karlem IV., které zahrnovalo vzájemnou podporu v Itálii. Svou starší dceru Marii přislíbil v roce 1372 Karlovu mladšímu synovi Zikmundovi.
Personální unie s Polskem
Po smrti svého strýce Kazimíra III. se Ludvík stal v roce 1370 polským králem, čímž vznikla uhersko-polská personální unie. Na počest své korunovace podnikl křížovou výpravu proti Litevcům a dobyl Červenou Rus, kterou k nelibosti polské šlechty připojil k Uhersku. V roce 1374 zahájil Ludvík vojenskou výpravu proti Turkům a podařilo se mu zvítězit nad sultánem Muradem I. Přesto nedokázal znovu získat balkánská knížectví, která se v následujících letech od Uherska definitivně odtrhla.
V roce 1380 se Ludvík Uherský sešel ve Zvolenu s českým králem Václavem IV. Předmětem jednání bylo odstranění papežského schizmatu a společná politika vůči francouzskému dvoru.
Uhersko evropskou velmocí
Za Ludvíkovy vlády dosáhlo Uhersko postavení evropské velmoci a prožívalo rozkvět. Král se proti magnátům opíral o nižší šlechtu (reformami z roku 1351 posílil moc šlechty) a města, kterým poskytoval početná privilegia. Současně podporoval hospodářský a kulturní rozvoj země. V roce 1367 založil první uherskou univerzitu v Pécsi.
Rodina
V roce 1342 se šestnáctiletý Ludvík oženil se sedmiletou Markétou Lucemburskou, nejstarší dcerou českého krále a císaře Karla IV. Ta však již ve čtrnácti letech zemřela, aniž by mu dala dědice. Ludvík se pak v roce 1353 oženil podruhé, a to s Alžbětou Bosenskou. Ani od ní se však mužského potomka nedočkal, Alžběta mu porodila jen tři nebo čtyři dcery, z nichž první dvě zemřely ještě před dosažením dospělosti:
- Marie? (1365–1366)
- Kateřina (1370–1378)
- Marie Uherská (1371 – 17. května 1395), ⚭ 1385 Zikmund Lucemburský (14. února 1368 – 9. prosince 1437), braniborský markrabě, uherský král, od roku 1410 římský král, slezský vévoda a lužický markrabě, moravský markrabě, český král, lombardský král a od roku 1433 římský císař
- Hedvika z Anjou (1373/74 – 17. července 1399), ⚭ 1385 Vladislav II. Jagello (1352/62 – 1. června 1434), litevský velkokníže a polský král od roku 1386 až do své smrti
Smrt a její důsledky
Ludvík I. Veliký zemřel 10. září roku 1382 ve své kurii v Trnavě, pochován byl ve Stoličném Bělehradě (Székesfehérváru). Zemřel bez mužského dědice, ještě před svou smrtí se snažil zajistit následnictví svým dvěma dcerám, jež dosáhly dospělosti, Marii a Hedvice. Uhry měla dle jeho plánů zdědit mladší Hedvika (následnická práva k Uhrám měl také vévoda Karel III. z Drače zvaný Malý, který se jich však zřekl ještě za Ludvíkova života výměnou za Ludvíkův nárok na neapolskou korunu) a plánován byl její sňatek s habsburským princem Vilémem, starší Marie pak byla určena za dědičku polské koruny a zasnoubena s mladším synem českého krále a císaře římského Karla IV. Zikmundem Lucemburským. Nakonec se však po jeho smrti dědičkou uherského trůnu stala starší Marie a dědičkou polského trůnu mladší Hedvika (Jadwiga).
Vývod z předků
Karel I. z Anjou | ||||||||||||
Karel II. Neapolský | ||||||||||||
Beatrix Provensálská | ||||||||||||
Karel I. Martel | ||||||||||||
Štěpán V. Uherský | ||||||||||||
Marie Uherská | ||||||||||||
Alžběta Kumánská | ||||||||||||
Karel I. Robert | ||||||||||||
Albrecht IV. Habsburský | ||||||||||||
Rudolf I. Habsburský | ||||||||||||
Hedvika z Kyburgu | ||||||||||||
Klemencie Habsburská | ||||||||||||
Burkhard III. z Hohenbergu | ||||||||||||
Gertruda z Hohenbergu | ||||||||||||
Mechtilda z Tübingenu | ||||||||||||
Ludvík I. Veliký | ||||||||||||
Konrád I. Mazovský | ||||||||||||
Kazimír I. Kujavský | ||||||||||||
Agafia Rurikovna | ||||||||||||
Vladislav I. Lokýtek | ||||||||||||
Kazimír I. Opolský | ||||||||||||
Eufrosina Opolská | ||||||||||||
Viola Opolská | ||||||||||||
Alžběta Polská | ||||||||||||
Vladislav Odonic | ||||||||||||
Boleslav Pobožný | ||||||||||||
Hedvika | ||||||||||||
Hedvika Kališská | ||||||||||||
Béla IV. Uherský | ||||||||||||
Jolanta Polská | ||||||||||||
Marie Laskarina | ||||||||||||
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík I. Veliký na Wikimedia Commons
- Seznam prací o Ludvíkovi I. Velikém v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- (polsky) Ludvík I. z Anjou
- Ludvík, uherský král, potvrzuje mírovou smlouvu Karla IV. s rakouskými vévody (1364) – internetová výstava Národního archivu ČR (listina č. 933)
Předchůdce: Karel I. Robert | Uherský král Ludvík I. 1342–1382 | Nástupce: Marie Uherská |
Předchůdce: Karel I. Robert | Chorvatský král 1342–1382 | Nástupce: Marie Uherská |
Předchůdce: Kazimír III. Veliký | Polský král Ludvík I. 1370–1382 | Nástupce: Hedvika z Anjou |
Předchůdce: Kazimír III. Veliký | Král haličsko-vladimiřský 1370–1382 | Nástupce: Marie Uherská |
Uherští panovníci | |
---|---|
Mýtičtí Arpádovci (do 9. století) | Levedi • Almoš |
Arpádovci (9. století–1038) | |
Nedynastičtí (1038-1046) | |
Arpádovci (1046-1301) | Ondřej I. (1046–1060) • Béla I. (1060–1063) • Šalamoun (1063–1074) • Gejza I. (1074–1077) • Ladislav I. (1077–1095) • Koloman (1095–1116) • Štěpán II. (1116-1131) • Béla II. (1131–1141) • Gejza II. (1141–1162) • Ladislav II.¹ (1162-1163) • Štěpán III. (1162–1172) • Štěpán IV. Uherský¹ (1163–1165) • Béla III. (1172–1196) • Emerich Uherský (1196–1204) • Ladislav III. (1204-1205) • Ondřej II. (1205-1235) • Béla IV. (1235-1270) • Štěpán V. (1270-1272) • Ladislav IV. Kumán (1272-1290) • Ondřej III. (1290-1301) |
Boje o trůn (1301–1308) | Ladislav V.² (1301-1305) • Béla V.³ (1305–1308) |
Anjouovci (1308–1387) | Karel I. Robert (1308–1346) • Ludvík I. (1346–1382) • Marie Uherská⁴ (1382–1395) • Karel II.¹ (1385–1386) |
Různé rody (1387–1526) | Zikmund Lucemburský (1387–1437) • Albrecht II. Habsburský (1437–1439) • Alžběta Lucemburská⁵ (1439–1440) • Vladislav I. Jagellonec (1440–1444) • Ladislav Pohrobek (1444–1457) • Matyáš Korvín (1458–1490) • Vladislav Jagellonský (1490–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526) |
Habsburkové (1526–1780) | Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1608) • Matyáš Habsburský (1608–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) |
Habsburko-Lotrinkové (1780–1918) | Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918) |
¹ vzdorokrál, ² Přemyslovec , ³ Wittelsbach, ⁴ od roku 1387 spoluvládkyní Zikmunda Lucemburského, ⁵ polooficiální vládce |
Dynastie vládnoucí v Polsku | ||
---|---|---|
Seznam dynastií | Piastovci (870–1290) • Přemyslovci (1291–1306) • Piastovci (1306–1370) Anjouovci (1370–1399) • Jagellonci (1386–1572) • Valois-Angoulême (1573–1575) • Vasovci (1587–1668) • Wettinové (1697–1704, 1709–1763) • Holstein‑Gottorp‑Romanov (1815–1831) | |
Anjouovská dynastie (1370-1399) | Ludvík I. - Hedvika |