Jan Stráský
PhDr. Jan Stráský | |
---|---|
2. předseda vlády ČSFR | |
Ve funkci: 2. července 1992 – 31. prosince 1992 | |
Prezident | Václav Havel |
Předchůdce | Marián Čalfa |
Nástupce | ČSFR zanikla |
Místopředseda vlády Petra Pitharta | |
Ve funkci: 1. června 1991 – 2. července 1992 | |
1. ministr dopravy ČR | |
Ve funkci: 30. prosince 1992 – 10. října 1995 | |
Předseda vlády | Václav Klaus |
Předchůdce | ministerstvo vzniklo |
Nástupce | Vladimír Budínský |
3. ministr zdravotnictví ČR | |
Ve funkci: 10. října 1995 – 2. ledna 1998 | |
Předseda vlády | Václav Klaus |
Předchůdce | Luděk Rubáš |
Nástupce | Zuzana Roithová |
Ministr pověřený řízením ministerstva zahraničního obchodu ČSFR | |
Ve funkci: 2. července 1992 – 29. října 1992 | |
Předseda vlády | Jan Stráský |
Předchůdce | Jozef Bakšay |
Nástupce | ČSFR zanikla |
Místopředseda ODS | |
Ve funkci: 7. listopadu 1992 – 14. prosince 1997 | |
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Ve funkci: 1. ledna 1993 – 19. června 1998 | |
Poslanec České národní rady | |
Ve funkci: 6. června 1992 – 31. prosince 1992 [1] | |
8. ředitel Správy NP a CHKO Šumava | |
Ve funkci: 14. února 2011 – 30. června 2012 | |
Předchůdce | Zdenka Šartnerová |
Nástupce | Jiří Mánek |
Předseda Klubu českých turistů | |
Ve funkci: 23. dubna 2006 – 6. dubna 2014 | |
Předchůdce | Jan Havelka |
Nástupce | Vratislav Chvátal |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ (1964–1969) ODS (1991–1998) Unie svobody (1998–2001) |
Narození | 24. prosince 1940 Plzeň Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava |
Úmrtí | 6. listopadu 2019 (ve věku 78 let) Praha Česko Česko |
Národnost | česká |
Choť | Božena Kuklová |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Profese | politik, bankéř a ekonom |
Ocenění | Ropák roku (2011) Zelená perla (2011) |
Commons | Jan Stráský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Stráský (24. prosince 1940 Plzeň – 6. listopadu 2019 Praha) byl český politik, v roce 1992 poslední předseda vlády Československa (z titulu funkce vykonával po rezignaci Václava Havla také některé pravomoci prezidenta republiky) a poslanec České národní rady, pak český ministr dopravy (1993–1995) a zdravotnictví (1995–1998), poslanec Poslanecké sněmovny, do roku 1998 člen ODS, pak politik Unie svobody. V letech 2011–2012 byl ředitelem správy Národního parku Šumava.
Osobní a profesní život
V roce 1958 absolvoval obchodní akademii v Plzni a začal pracovat ve Státní bance československé na pobočce v Blovicích, Plzni, později na ústředí v Praze a na pobočce v Praze 1.[2] Ve státní bance působil až do roku 1990,[2] při svém působení v Praze sdílel kancelář s Václavem Klausem.[3] V letech 1990–1991 byl náměstkem generálního ředitele Komerční banky.
Jan Stráský studoval v letech 1963–1970 filosofii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě UK.[2] Od roku 1964 byl členem KSČ, v roce 1969 ze strany vystoupil a v roce 1970 byl dodatečně vyloučen.[2]
Byl ženatý s Boženou, rozenou Kuklovou.[4]
Při příležitosti 70. narozenin v prosinci 2010 převzal na Pražském hradě Stříbrnou plaketu prezidenta republiky.[5]
Zemřel dne 6. listopadu 2019 ve věku 78 let v domově pro seniory v Praze-Štěrboholích.[6][7] Poslední rozloučení se uskutečnilo v pondělí 18. listopadu v pietní síni v Prachaticích.[8]
Politická kariéra
Během svého působení v Komerční bance byl externím poradcem předsedy vlády ČR.[2] Od května 1991 do července 1992 byl místopředsedou vlády ČR[9] a zároveň předsedou Hospodářské rady vlády ČR. V roce 1991 se stal zakládajícím členem ODS,[2] 3. kongres ODS v listopadu 1992 ho zvolil místopředsedou občanských demokratů.[10] V místopředsednické funkci setrval do prosince 1997.[2]
Po volbách v roce 1992 se podílel na státoprávních vyjednáváních se slovenskou stranou[11] a stal se předsedou poslední československé vlády, který byl zároveň pověřený řízením federálního ministerstva zahraničního obchodu. Od 20. července do konce roku 1992 vykonával i pravomoci prezidenta republiky.[2] V lednu 1993 byl jmenován ministrem dopravy vznikající České republiky[12] a v říjnu 1995 ministrem zdravotnictví.[13]
Ve volbách v roce 1992 byl zvolen za ODS do České národní rady (volební obvod Východočeský kraj).[14][15][16] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde obhájil mandát ve volbách v roce 1996.[17][18]
V lednu 1998 vystoupil z ODS a vstoupil do Unie svobody.[2] Později opustil politiku, od roku 1998 byl v důchodu.[2] Od ledna 2001 pracoval jako ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje,[2] kde však na konci roku 2006 skončil.[19]
V období 1. dubna 1993 až 30. června 1993 vykonával funkci zmocněnce vlády pro řízení Českých drah. (Jmenován vládou dne 30. března 1993).
Působení v Klubu českých turistů
V roce 2006 se stal jako dlouholetý člen předsednictva Klubu českých turistů předsedou této organizace.[20] Funkci zastával do dubna 2014.
Na jeho paměť byla v roce 2020 pojmenována lavička na louce při turistické značce z Libínského Sedla na Libín, na níž sedával, Lavičkou Jana Stráského.[21][22]
Působení v NP Šumava
Dne 14. února 2011 byl jmenován prozatímním ředitelem NP Šumava. Za své aktivity v této funkci byl oceněn anticenou Ropák roku 2011. Zároveň získal také cenu Zelená perla 2011 za výrok: „Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami.“[23]
Porušení zákona a trestní oznámení
V roce 2011 jako ředitel Národního parku Šumava vědomě porušil zákon, když svým podřízeným nařídil použít proti kůrovci chemické postřiky, ačkoli to zákon o ochraně přírody a krajiny v chráněných územích zakazuje. Česká inspekce životního prostředí oznámila, že vedení parku porušilo zákon a zahájilo s ním správní řízení o pokutě, která má horní sazbu 2 miliony korun.[24] V květnu 2012 uvedl internetový portál Česká pozice, že na Stráského jsou za jeho činnosti ve funkci ředitele Národního parku Šumava podána čtyři trestní oznámení.[25]
Odkazy
Reference
- ↑ Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
- ↑ a b c d e f g h i j k Jmenný rejstřík předsedů vlád – Jan Stráský [online]. Úřad vlády České republiky [cit. 2001-02-05]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Klaus o Stránském: Byl to člověk, s nimž bych šel i na severní pól. Novinky.cz [online]. Borgis, a. s., 6.11.2019 [cit. 7.11.2019]. Dostupné online.
- ↑ ZÍDEK, Petr. Božena Stráská: vždycky dělala vše podle manžela, sama sny neměla. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a. s., 2012-01-13 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
- ↑ ING. NOVÁČEK, Mojmír. Předseda KČT oslavil jubileum. Turista. 2011, roč. 123, čís. 1–2, s. 55. ISSN 0139-5467.
- ↑ Zemřel Jihočech Jan Stráský, poslední premiér federální vlády. Strakonický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019-11-06 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ve věku 78 let zemřel poslední premiér federální vlády Jan Stráský. Aktuálně.cz [online]. 2019-11-06 [cit. 2019-11-6]. Dostupné online.
- ↑ VANDLÍČKOVÁ, Jana. OBRAZEM: Rozloučení s Janem Stráským se zúčastnil i bývalý prezident Václav Klaus. Českobudějovický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019-11-18 [cit. 2019-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Historie minulých vlád – Jan Stráský [online]. Úřad vlády České republiky [cit. 2001-02-05]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1510.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 605.
- ↑ Historie minulých vlád [online]. Vlada ČR [cit. 2001-02-05]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1522–1523.
- ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Příloha 4: Poslanci za ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Jan Stráský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Jan Stráský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva Jihočeského kraje 2006 [online]. Jihočeský kraj [cit. 2008-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-20.
- ↑ ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KČT [online]. Klub českých turistů [cit. 2007-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
- ↑ VANDLÍČKOVÁ, Jana. Lavička u Libínského sedla ponese jméno Jana Stráského. Prachatický deník. 2020-06-23. Dostupné online [cit. 2020-06-24].
- ↑ Lavička Jana Stráského na Libínském Sedle: Prachatice. www.prachatice.eu [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Anna; ŠORFA, Josef. Ropákem roku je ředitel Šumavy Stráský, i kvůli diskreditaci poslání parku. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2012-04-27 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
- ↑ BAROCH, Pavel. Stráský před rokem porušil zákon. Zůstává bez trestu. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2012-04-22 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Čestmír Klos: Na „Krále Šumavy“ Stráského jsou už čtyři trestní oznámení, Česká pozice, 4.5.2012
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Stráský
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Stráský na Wikimedia Commons
- Osoba Jan Stráský ve Wikicitátech
- Životopis v KDO BYL KDO Archivováno 17. 6. 2020 na Wayback Machine.
- Jan Stráský na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Premiéři Československa | |
---|---|
První republika (1918–1938) | Karel Kramář (1918–1919) • Vlastimil Tusar (1919–1920) • Jan Černý (1920–1921) • Edvard Beneš (1921–1922) • Antonín Švehla (1922–1926) • Jan Černý (1926) • Antonín Švehla (1926–1929) • František Udržal (1929–1932) • Jan Malypetr (1932–1935) • Milan Hodža (1935–1938) • Jan Syrový (1938) |
Druhá republika (1938–1939) | Jan Syrový (1938) • Rudolf Beran (1938–1939) |
Třetí republika (1945–1948) | Zdeněk Fierlinger (1945–1946) • Klement Gottwald (1946–1948) |
Komunistický režim (1948–1989) | Klement Gottwald (1948) • Antonín Zápotocký (1948–1953) • Viliam Široký (1953–1963) • Jozef Lenárt (1963–1968) • Oldřich Černík (1968–1970) • Lubomír Štrougal (1970–1988) • Ladislav Adamec (1988–1989) • Marián Čalfa (1989) |
ČSFR (1990–1992) | Marián Čalfa (1989–1992) • Jan Stráský (1992) |
Vláda Jana Stráského | |
---|---|
Předseda vlády | Jan Stráský (jmenován 2. července 1992, ODS) |
Členové v den jmenování vlády 2. července 1992 | Miroslav Macek (místopředseda vlády, práce a soc. věcí a Federální výbor pro životní prostředí, ODS) • Rudolf Filkus (první místopředseda vlády a ministr kontroly, HZDS) • Milan Čič (místopředseda vlády a Federálního úřad pro hospodářskou soutěž HZDS)• Antonín Baudyš (místopředseda vlády, doprava a spoje, KDU-ČSL) • Petr Čermák (vnitro, ODS) • Jan Klak (finance, ODS) • Jaroslav Kubečka (hospodářství, HZDS) • Jozef Moravčík (zahraniční věci, HZDS) • Imrich Andrejčák (obrana, HZDS) |
Druhá vláda Petra Pitharta | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Petr Pithart (jmenován 29. června 1990, OF, později OH) | |||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 29. června 1990 | Milan Lukeš (místopředseda vlády, OF, později OH) • František Vlasák (místopředseda vlády - demise 31. května 1991, OF, později OH) • Antonín Baudyš (místopředseda vlády, KDU-ČSL) • Karel Špaček (financí, OF, později OH) • Leon Richter (spravedlnost – demise 2. ledna 1992, nestraník, později OH) • Bedřich Moldan (životního prostředí – demise 24. ledna 1991, OF) • Jan Vrba (průmyslu, nestraník, později OH) • Vlasta Štěpová (obchodu a cestovního ruchu, OF, později OH) • Bohumil Kubát (zemědělství a výživa, OF, později ODA) • Petr Vopěnka (školství, mládeže a tělovýchovy, KDS) • Tomáš Hradílek (vnitro – demise 14. listopadu 1990, OF) • Milan Horálek (práce a sociálních věcí, OF) • Martin Bojar (zdravotnictví, nestraník) • Milan Uhde (kultury, OF, později ODS) • Ludvík Motyčka (výstavba a stavebnictví – zrušeno 31. prosince 1990, KDU-ČSL) • Bohumil Tichý (státní kontroly – demise 20. června 1991, HSDMS) • Tomáš Ježek (bez portfeje; správy národního majetku a privatizace, OF, později ODA) • Karel Dyba (bez portfeje; hospodářskou politiku a rozvoj, OF, později ODS) • Miroslav Grégr (bez portfeje; strojírenství a elektrotechniky – zrušeno 31. prosince 1990, nestraník) • Jaroslav Šabata (bez portfeje, OF, později OH) | |||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
|
První vláda Václava Klause | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Václav Klaus (jmenován 2. července 1992, ODS) | ||||||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 2. července 1992 | Jan Kalvoda (místopředseda vlády, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Stanislav Bělehrádek (hospodářská soutěž, KDU-ČSL) • František Benda (životní prostředí, KDS) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod, ODA) • Karel Dyba (hospodářská politika a rozvoj, ODS) • Jindřich Kabát (kultura – demise 17. ledna 1994, KDU-ČSL) • Petr Lom (zdravotnictví – demise 22. června 1993, ODS) • Igor Němec (státní kontrola, ODS) • Jiří Novák (spravedlnost, ODS) • Petr Piťha (školství, mládež a tělovýchova – demise 27. dubna 1994, nestraník za KDS) • Jan Ruml (vnitro, ODS) • Jiří Skalický (správa národního majetku a privatizace, ODA) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci, ODS) • Josef Zieleniec (zahraničí, ODS) | ||||||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
|
Druhá vláda Václava Klause | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Václav Klaus (jmenován 4. července 1996, ODS) | ||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 4. července 1996 | Jan Kalvoda (místopředseda vlády, spravedlnost – demise 7. ledna 1997, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance – odvolán 2. června 1997, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Josef Zieleniec (místopředseda vlády, zahraniční věci – demise 23. října 1997, ODS) • Jiří Skalický (místopředseda vlády – pověřen 16. června 1997, životní prostředí, ODA) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod – demise 2. června 1997, ODA) • Ivan Pilip (školství, mládež a tělovýchova – odvolán 2. června 1997, finance – pověřen 2. června 1997, ODS) • Jan Ruml (vnitro – demise 7. listopadu 1997, ODS) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci – odvolán 8. listopadu 1997, vnitro – pověřen 8. listopadu 1997, ODS) • Martin Říman (doprava a spoje, ODS) • Jaromír Schneider (hospodářství (místní rozvoj) – demise 2. května 1997, KDU-ČSL) • Jan Stráský (zdravotnictví, ODS) • Jaromír Talíř (kultura, KDU-ČSL) • Miloslav Výborný (obrana, KDU-ČSL) • Pavel Bratinka (bez portfeje, ODA) | ||||||||||||
Členové jmenovaní později |
|
Ministři zahraničního obchodu Československa | |
---|---|
Ministři zahraničního obchodu první československé republiky (1918–1938) | Rudolf Hotowetz • Ladislav Novák |
Ministři zahraničního obchodu poválečného Československa (1945–1968) | Hubert Ripka • Antonín Gregor • Richard Dvořák • František Krajčír • František Hamouz • Václav Valeš |
Federální ministři zahraničního obchodu Československa (1969–1992) | Ján Tabaček • František Hamouz • Andrej Barčák • Bohumil Urban • Jan Štěrba • Andrej Barčák mladší • Slavomír Stračár • Jozef Bakšay • Jan Stráský |
Ministři dopravy České republiky | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||
Ministerstvo dopravy České republiky |
Ministři zdravotnictví České republiky | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||
Ministerstvo zdravotnictví České republiky |