Anton Vrančič

Anton Vrančič
Narození	29. května 1504 Šibenik
Úmrtí	15. června 1573 (ve věku 69 let) Prešov
Místo pohřbení	Bazilika sv. Mikuláše v Trnavě
Povolání	katolický kněz, diplomat, spisovatel, historik, básník, archeolog a katolický biskup
Nábož. vyznání	katolická církev
Příbuzní	Mihovil Vrančić[1] (sourozenec) Ivan Statilić (strýc z matčiny strany)[2]
Funkce	diecézní biskup (1554–1560) diecézní biskup (1560–1570) lord-lieutenant of Esztergom County (1569–1573) katolický arcibiskup (1570–1573) kardinál (1573)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín I. Vrančič (chorvatsky Antun Vrančić, maďarsky Verancsics Antal, v latinské podobě Antonius I. Verancius, 29. května 1504, Šibenik – 16. června 1573, Prešov) byl chorvatsko-uherský šlechtic, diplomat, královský místodržitel, uherský primas, ostřihomský arcibiskup a kardinál.

Životopis

Narodil se v dalmatském Šibeniku v chorvatské šlechtické rodině. Svá univerzitní studia absolvoval v Padově.

V roce 1530 se stal tajemníkem uherského krále Jana Zápolského, jehož zájmy zastupoval na svých diplomatických mísích u polského krále Zikmunda, u bosenského beglerbega, na anglickém a francouzském královském dvoře. Po smrti Jana Zápolského zůstal po boku královny Isabely, a to až do roku 1549, kdy se přidal na stranu Habsburků a podporoval krále Ferdinanda I. V jeho službách působil jako vyslanec v Cařihradě na dvoře Sulejmana I.

Už od mladého věku zastával i vysoké církevní úřady, na kněze byl však vysvěcen až 8. prosince 1551 a na biskupa 21. září 1561 a svou první mši svatou odsloužil až v roce 1569. Byl rozhodným odpůrcem reformace. V letech 1553 - 1557 byl jmenován biskupem v Pécsi, v tomto období však působil v diplomatické misi v Osmanské říši. Po návratu v roce 1557 byl jmenován do funkce jágerského biskupa.

Největším diplomatickým úspěchem Vrančiče bylo uzavření Drinopolského míru mezi císařem Maxmiliánem II. a sultánem Selimem II. v roce 1568. Touto smlouvou se začalo přibližně 25leté období míru.

V roce 1569 byl jmenován ostřihomským arcibiskupem, nejvyšším církevním hodnostářem v Uhrách (Primas Hungariae) a v roce 1572 se stal královským místodržícím. 25. září 1572 korunoval v bratislavské katedrále sv. Martina Rudolfa II. na uherského krále.

5. července 1573 ho papež Řehoř XIII. jmenoval kardinálem, Vrančič však zemřel 16. června 1573 v Prešově, dříve, než se o svém jmenování dozvěděl.

Pochován je v trnavské bazilice sv. Mikuláše.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Vrančič na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Vrančič na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Jiří Tompa

biskup péčský 1554–1557

Nástupce: Jiří II. Drašković

Předchůdce: František II. Ujlaky

biskup jágerský 1560–1570

Nástupce: Štěpán II. Radeczy de Zemche

Předchůdce: Mikuláš Oláh

arcibiskup ostřihomský a primas uherský 1569–1573

Nástupce: Mikuláš Telegdy