Ženské světové hry
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Alice_milliat.jpg/220px-Alice_milliat.jpg)
Ženské světové hry (původně do roku 1924 Ženské olympijské hry či Ženské olympiády) byly mezinárodní sportovní soutěže, pořádané jako reakce na nedostatečné zastoupení žen na Olympijských hrách. Konaly se v letech 1922 až 1934 ve čtyřletých intervalech.
Historie
Na první novodobé olympiádě v roce 1896 startovali pouze muži, v roce 1900 v Paříži se představily jako první ženy tenistky a golfistky, později přibyla do programu ještě ženská lukostřelba, krasobruslení a plavecké disciplíny, ale ještě v roce 1920 tvořily ženy pouze 65 z celkového počtu 2626 olympioniků. Mezinárodní olympijský výbor považoval většinu sportů ze zdravotních důvodů za nevhodné pro ženy a odmítal je uznat. Proti tomu vystoupila francouzská veslařka a zakladatelka Federation féminine sportive de France Alice Milliatová, která v březnu 1921 uspořádala v Monte Carlu mezinárodní lehkoatletické závody nazvané 1er Meeting International d'Education Physique Feminine de Sports Athletiques, dodatečně označené za nulté vydání Světových ženských her.
V roce 1919 byl v Československu založen Svaz házené a ženských sportů, z jehož iniciativy byla v říjnu 1921 později za účasti Francie, USA, Velké Británie, Itálie, Švýcarska a Švédska založena Mezinárodní federace ženských sportů (Fédération Sportive Féminine Internationale) jako řídící orgán světového ženského sportovního hnutí a v srpnu 1922 se na Stade Pershing v Paříži konaly první Ženské olympijské hry. Po protestu MOV byla na návrh československé delegace na III. kongresu FSFI v roce 1924 soutěž přejmenována na Ženské světové hry.
Celkem se uskutečnila čtyři vydání her. Na programu byl kromě atletiky basketbal, házená, sportovní šerm, sportovní střelba, kanoistika a na hrách 1930 v Praze se představila také národní házená. V roce 1928 se poprvé konaly na olympiádě v Amsterdamu atletické soutěže žen a Mezinárodní asociace atletických federací začala přijímat ženské členky. Tím pominul důvod k pořádání separátních Ženských světových her a místo pátého ročníku, plánovaného na rok 1938 do Vídně, se uskutečnily ženské soutěže v rámci mistrovství Evropy v atletice.
V roce 1931 se ve Florencii konala také Olympiáda půvabu, určená pouze evropským sportovkyním.
Přehled
Pořadí | Rok | Město | Stát | Počet sportovkyň / států |
---|---|---|---|---|
I. | 1922 | Paříž | Francie![]() | 77/5 |
II. | 1926 | Göteborg | Švédsko![]() | 100/9 |
III. | 1930 | Praha | Československo![]() | 200/17 |
IV. | 1934 | Londýn | Spojené království![]() | 200/19 |
Pořadí zemí
- 1922
- Velká Británie - 50 bodů
- Spojené státy americké - 31 bodů
- Francie - 29 bodů
- 1926
- Velká Británie - 50 bodů
- Francie - 22 bodů
- Švédsko - 20 bodů
- 1930
- Německo - 57 bodů
- Polsko - 26 bodů
- Velká Británie - 19 bodů
- 1934
- Německo - 95 bodů
- Polsko - 33 bodů
- Velká Británie - 31 bodů
Odkazy
Literatura
- PROCHÁZKA, Karel. Od Athén k olympijské Moskvě: fakta a zajímavosti z historie olympijských her …. 1. vyd. Svazek Argumenty-fakta-zajímavosti. Praha: Mladá fronta, 1980. 200 s. Kapitola Dívčí válka, s. 57–58.
- Jitka Schůtová: Ženské světové hry. Časopis Národního muzea, řada historická 183, 3–4/2014, s. 15-20
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ženské světové hry na Wikimedia Commons
- Olympic.cz: Ženy a sport v olympijském hnutí
- Encyklopedie.vseved.cz: Ženské světové hry
- Olymp-sport.cz: Praha 1930 — III. Ženské světové hry Archivováno 20. 12. 2013 na Wayback Machine.