Čaruklugové

ikona
Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.

Kmen Čaruklugů nebo Čaruklugové, (turecky Çarukluğ boyu, persky جرقلغŽrklg) byl kočovný turecký kmen žijící v Altajském regionu. Podle seznamů Mahmúda Kašgarského pocházejí z 22 turkomanských kmenů Oguzů. Ve středověku patřil k původním obyvatelům Altajského regionu, především jeho jihozápadí části.

Původ

Záznamů o Čaruklugech není mnoho a prakticky nejsou dostupné. Strohé a kusé zmínky se nacházejí v Kašgarského epose „Divân-ı Lügati't-Türk“ z 11. století, a Rašídaddín Fazlullahových seznamech, kde seřazení kmenů v písemné formě, bylo zaznamenáno podle dobového chápání politické situace. Kašgarský ale neuvádí, jakým způsobem zjistil území obývané Čaruklugy a podle čeho přiřadil klan Čaruků k Oguzským Turkmenům, nebo jaký byl rozdíl mezi klanem Čaruků a kmenem Čaruklugů.[1]

...Čarukové jsou jeden z Oguských klanů, patřících do tureckých kmenů vytvořených z Turkmenů. Tito Oguzové sdružují dvaadvacet divizí, které jsou soběrovní a vzájemně se uznávají. V pořadí dvaadvacátý jsou Čaruklugové žijící v malém počtu v městě Barčuk
— Mahmúdal-Kášgharí „Divân-ı Lügati't-Türk“[2]

Město Barčuk (soudobý název) se nachází v dnešním Maralbešském kraji v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v Čínské lidové republice, kde je pod správou Kašgarské prefektury.

Dělení konfederace Oguzů podle Oguz-name

  • Podle Oguz-kaganova dastanu, známého taky pod názvem Oguz-name,[3][pozn. 1] se Oguzové skládají z 24 turkomanských kmenů (Čaruklukové zde nejsou zmíněni).[pozn. 2]

Oguzské kmeny podle eposu Mahmúda Kašgarského

  • V epose od Mahmúda Kašgarského Divân-ı Lügati't-Türk[4] napsaného v 11. století se uvádí:
…ve svazu Oguzů je 22 divizí…

Čaruklugové jsou uvedeni na 22. místě v pořadí.

Pořadí Oguzská konfederace Turkmenských kmenů podle Divân-ı Lügati't-Türk Tamgy
01 První a hlavní: jsou Kynykové, dnes kagani.
02 Druhý: Kayıové jinak v literatuře nazýváni Kai, Kaj → Kajlar.
Zejména kmenové symboly Bulharského klanu Dulo a Oguzského kmene Qayп → Kajy jsou stejné.
03 Třetí: Bajundurové také Bajyndyr, v literatuře zvaný Baian, Bajan.
04 Čtvrtý: Iwaové také nazýváni Jıwa, Jiva.
05 Pátý: Salgurové → Salur.
06 Šestý: Avšarové → také Afšar, Avšarské kmeny.
07 Sedmý: Begtiliové → také Begdili nebo Bejdili.
08 Osmý: Bügdüzové.
09 Devátý: Bajati
10 Desátý: Jazgyrové.
11 Jedenáctý: Ejmür → také Ejmir.
12 Dvanáctý: Karabölükové → také Karaevli.
13 Třináctý: Alkabölükové → také Alkaevli.
14 Čtrnáctý: Igdırové také nazýváni İgder, İgdir a Igder.
15 Patnáctý: Juregirové také nazýváni Jüregir.
16 Šestnáctý: Tutırkaové → Dondurga.
17 Sedmnáctý: Ulajundlugové také nazýváni Alajund, Alajuntlu také Alajurtlu.
18 Osmnáctý: Tügerové také nazýváni Düver, Düğer, Töker nebo Tüker.
19 Devatenáctý: Bečenekové také nazýváni Bečenekiči, Pečenek, Pečeneg.
20 Dvacátý: Čuvaldarové také nazýváni Čavundurové.
21 Jednadvacátý: Čepniové → Turkický kmen Bektašiů?
22 Dvaadvacátý: Čaruklukové v malém počtu, jejich záznamy jsou málo dostupné.

[2]

Poznámky

  1. Oğuzname destan denemesi (Studie dastanu Oguz-name) napsal Rıza Nur v Káhiře, v roce 1928
  2. Oguzové se tradičně dělí na dvě hlavní skupiny: Bozok'y – Sivé šípy a Üčok'y – Tři šípy[2]

.

Reference

  1. Prof. Dr. Sümer, Faruk „Oğuzlar (Türkmenler) Tarihleri-Boy Teşkilatı Destanları“, Türk Dünyası Araştırmaları Vakfı, İstanbul 1999, ISBN 975-498-130-2, sayfa 227-229-232.
  2. a b c Atalay, Besim. „Divanü Lügati't - Türk“. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi (2006). ISBN 975-16-0405-2, Cilt I, sayfa 55, sayfa 57 (turecky)
  3. MEHMEDALI, Emsal-i, Rıza Nur. Oguzname:Emsal-i Mehmedali:XVI.yy.da yazlms Turk atasozleri kitab. Kairo: Turk Dunyas Arastrmalar Vakf ISBN 9-75498-057-8, ISBN 978-9-75498-057-8 (Turecky), 1992. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. MAḤMŪD, Kāshgarī, James Kelly, Kütüphanesi (Istanbul, Turkey) Millet. Türk Şiveleri Lügatı = Dīvānü Luġāt-It-Türk. Duxbury, Mass: Tekin (turecky), 1982. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

Externí odkazy

  • Kniha Dede Korkut (pdf formát v turečtině) na Povolení-Walkerův Archív "Turecké Ústní Podání" vstup na H-Net (v angličtině).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Çarukluğ boyu na turecké Wikipedii.

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Turkické národy
Kurzíva s † ukazují vymřelé skupiny – znak † ukazuje vymírající skupiny
Historické skupiny národů, kmenů a klanů
Turkuti † • Jenisejští Kyrgyzové † • Kanglyové † • KarlukovéKimakové † • Kumáni (Polovci) • Kypčaci • Kızılbašové • Ogurští Turci – Avaři † • Hunové † • Chazaři † • Prabulhaři † • Oguzští TurciTürgešové † • Siungnuové † • Šatoové † • Tinglingové † • Wusunové
Současné národy a národnosti
Altajové • AzerovéBalkařiBaškirovéChakasové• Chaladžové • Chorásánští Turci • Čulymci • ČuvašiDolgani † • GagauzovéIráčtí TurkmeniJakuti • Karačajové † • Karaité † • Karakalpaci • Karamanliové • Karapapachové † • Kaškajové • KazašiKrymčáci † • Krymští TatařiKumandynci † • Kumykové • KyrgyzovéMeschetští Turci • Najmani • Nogajové • SalarovéSyrští Turkmeni • Šorci • Tataři • Telengiti • Teleuti • Tofalaři † • TurciTurkmeniTuvinciUjgurovéUrumovéUzbeci • Jugurové †
Západoevropští Turci
Turci v západní Evropě
Balkánští a ostatní Turci
Turci v Bulharsku • Turci v Egyptu • Turečtí Kyprioti • Turci v Kosovu • Turci v Severní Makedonii • Turci v Rumunsku • Turci v Západní Thrákii • Muslimové v Řecku