Čaruklugové
Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.
Kmen Čaruklugů nebo Čaruklugové, (turecky Çarukluğ boyu, persky جرقلغ → Žrklg) byl kočovný turecký kmen žijící v Altajském regionu. Podle seznamů Mahmúda Kašgarského pocházejí z 22 turkomanských kmenů Oguzů. Ve středověku patřil k původním obyvatelům Altajského regionu, především jeho jihozápadí části.
Původ
Záznamů o Čaruklugech není mnoho a prakticky nejsou dostupné. Strohé a kusé zmínky se nacházejí v Kašgarského epose „Divân-ı Lügati't-Türk“ z 11. století, a Rašídaddín Fazlullahových seznamech, kde seřazení kmenů v písemné formě, bylo zaznamenáno podle dobového chápání politické situace. Kašgarský ale neuvádí, jakým způsobem zjistil území obývané Čaruklugy a podle čeho přiřadil klan Čaruků k Oguzským Turkmenům, nebo jaký byl rozdíl mezi klanem Čaruků a kmenem Čaruklugů.[1]
| „ | ...Čarukové jsou jeden z Oguských klanů, patřících do tureckých kmenů vytvořených z Turkmenů. Tito Oguzové sdružují dvaadvacet divizí, které jsou soběrovní a vzájemně se uznávají. V pořadí dvaadvacátý jsou Čaruklugové žijící v malém počtu v městě Barčuk | “ |
| — Mahmúdal-Kášgharí „Divân-ı Lügati't-Türk“[2] | ||
Město Barčuk (soudobý název) se nachází v dnešním Maralbešském kraji v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v Čínské lidové republice, kde je pod správou Kašgarské prefektury.
Dělení konfederace Oguzů podle Oguz-name
- Podle Oguz-kaganova dastanu, známého taky pod názvem Oguz-name,[3][pozn. 1] se Oguzové skládají z 24 turkomanských kmenů (Čaruklukové zde nejsou zmíněni).[pozn. 2]
Oguzské kmeny podle eposu Mahmúda Kašgarského
- V epose od Mahmúda Kašgarského Divân-ı Lügati't-Türk[4] napsaného v 11. století se uvádí:
| „ | …ve svazu Oguzů je 22 divizí… | “ |
Čaruklugové jsou uvedeni na 22. místě v pořadí.
| Pořadí | Oguzská konfederace Turkmenských kmenů podle Divân-ı Lügati't-Türk | Tamgy |
|---|---|---|
| 01 | První a hlavní: jsou Kynykové, dnes kagani. |  |
| 02 | Druhý: Kayıové jinak v literatuře nazýváni Kai, Kaj → Kajlar. Zejména kmenové symboly Bulharského klanu Dulo a Oguzského kmene Qayп → Kajy jsou stejné. |  |
| 03 | Třetí: Bajundurové také Bajyndyr, v literatuře zvaný Baian, Bajan. |  |
| 04 | Čtvrtý: Iwaové také nazýváni Jıwa, Jiva. |  |
| 05 | Pátý: Salgurové → Salur. |  |
| 06 | Šestý: Avšarové → také Afšar, Avšarské kmeny. |  |
| 07 | Sedmý: Begtiliové → také Begdili nebo Bejdili. |  |
| 08 | Osmý: Bügdüzové. |  |
| 09 | Devátý: Bajati |  |
| 10 | Desátý: Jazgyrové. |  |
| 11 | Jedenáctý: Ejmür → také Ejmir. |  |
| 12 | Dvanáctý: Karabölükové → také Karaevli. |  |
| 13 | Třináctý: Alkabölükové → také Alkaevli. |  |
| 14 | Čtrnáctý: Igdırové také nazýváni İgder, İgdir a Igder. |  |
| 15 | Patnáctý: Juregirové také nazýváni Jüregir. |  |
| 16 | Šestnáctý: Tutırkaové → Dondurga. |  |
| 17 | Sedmnáctý: Ulajundlugové také nazýváni Alajund, Alajuntlu také Alajurtlu. |  |
| 18 | Osmnáctý: Tügerové také nazýváni Düver, Düğer, Töker nebo Tüker. |  |
| 19 | Devatenáctý: Bečenekové také nazýváni Bečenekiči, Pečenek, Pečeneg. |  |
| 20 | Dvacátý: Čuvaldarové také nazýváni Čavundurové. |  |
| 21 | Jednadvacátý: Čepniové → Turkický kmen Bektašiů? |  |
| 22 | Dvaadvacátý: Čaruklukové v malém počtu, jejich záznamy jsou málo dostupné. |  |
Poznámky
.
Reference
- ↑ Prof. Dr. Sümer, Faruk „Oğuzlar (Türkmenler) Tarihleri-Boy Teşkilatı Destanları“, Türk Dünyası Araştırmaları Vakfı, İstanbul 1999, ISBN 975-498-130-2, sayfa 227-229-232.
- ↑ a b c Atalay, Besim. „Divanü Lügati't - Türk“. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi (2006). ISBN 975-16-0405-2, Cilt I, sayfa 55, sayfa 57 (turecky)
- ↑ MEHMEDALI, Emsal-i, Rıza Nur. Oguzname:Emsal-i Mehmedali:XVI.yy.da yazlms Turk atasozleri kitab. Kairo: Turk Dunyas Arastrmalar Vakf ISBN 9-75498-057-8, ISBN 978-9-75498-057-8 (Turecky), 1992. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ MAḤMŪD, Kāshgarī, James Kelly, Kütüphanesi (Istanbul, Turkey) Millet. Türk Şiveleri Lügatı = Dīvānü Luġāt-It-Türk. Duxbury, Mass: Tekin (turecky), 1982. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Související články
Externí odkazy
- Kniha Dede Korkut (pdf formát v turečtině) na Povolení-Walkerův Archív "Turecké Ústní Podání" vstup na H-Net (v angličtině).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Çarukluğ boyu na turecké Wikipedii.
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Turkické národy | |
|---|---|
| Kurzíva s † ukazují vymřelé skupiny – znak † ukazuje vymírající skupiny | |
| Historické skupiny národů, kmenů a klanů | Turkuti † • Jenisejští Kyrgyzové † • Kanglyové † • Karlukové • Kimakové † • Kumáni (Polovci) • Kypčaci • Kızılbašové • Ogurští Turci – Avaři † • Hunové † • Chazaři † • Prabulhaři † • Oguzští Turci • Türgešové † • Siungnuové † • Šatoové † • Tinglingové † • Wusunové † |
| Současné národy a národnosti | Altajové • Azerové • Balkaři • Baškirové • Chakasové• Chaladžové • Chorásánští Turci • Čulymci • Čuvaši • Dolgani † • Gagauzové • Iráčtí Turkmeni • Jakuti • Karačajové † • Karaité † • Karakalpaci • Karamanliové • Karapapachové † • Kaškajové • Kazaši • Krymčáci † • Krymští Tataři • Kumandynci † • Kumykové • Kyrgyzové • Meschetští Turci • Najmani • Nogajové • Salarové • Syrští Turkmeni • Šorci • Tataři • Telengiti • Teleuti • Tofalaři † • Turci • Turkmeni • Tuvinci • Ujgurové • Urumové • Uzbeci • Jugurové † |
| Západoevropští Turci | Turci v západní Evropě |
| Balkánští a ostatní Turci | Turci v Bulharsku • Turci v Egyptu • Turečtí Kyprioti • Turci v Kosovu • Turci v Severní Makedonii • Turci v Rumunsku • Turci v Západní Thrákii • Muslimové v Řecku |
